„Ovoce Božího Ducha však je…sebeovládání.“ Galatským 5:22
Existují dva druhy lidí: ti, kteří kontrolují, a ti, kteří se ovládají. Kterým z nich jsi ty? Zjisti to. Ten, kdo kontroluje věří, že „mu to dělá ďábel“, lidé nebo okolnosti, takže reaguje obviňováním, odmítáním nebo projevy znechucení. Stále se pokouší manipulovat lidmi a okolnostmi ve svůj prospěch. Ale lidé a okolnosti se obvykle nepoddávají naší kontrole, takže jeho pokusy pouze zesilují jeho bolest a mění jeho vztahy v zápasy síly. Čím více se snaží kontrolovat, tím hůře se cítí; čím hůře se cítí, tím více se snaží kontrolovat. Odmítni tak žít. Ten, kdo se ovládá, chápe, že ďábel mu nemůže udělat nic, aniž by s ním spolupracoval, a že s ním spolupracovat nemusí. Chápe, že lidé a okolnosti také nejsou jeho problém – problém spočívá v tom, jak s nimi jedná. Takže reaguje tak, že si připomíná tři věci:
1) Člověk, kterého mám kontrolovat, jsem já sám.
2) Někdy musím lidi a okolnosti ve svém životě předat Bohu a dovolit mu, aby s nimi jednal.
3) Musím denně čerpat sílu Ducha Svatého, abych byl schopen kontrolovat své reakce a byl schopen se řídit biblickými principy „duševního zdraví“ proto, abych se mohl stále starat o svůj život (viz 2. Timoteovi 1:7).
Výsledkem je, že se vyhýbám zapadnutí do obviňování, vyhýbám se působení si bolesti a proměně vztahů ve válečná pole. Vím, že „ovocem Ducha je…sebeovládání“ a vím, že Duch mě nebude kontrolovat nebo mi pomáhat kontrolovat druhé a manipulovat jimi, ale bude mě zmocňovat k tomu, abych ovládal sám sebe. Duchem zmocnění lidé jsou svobodní od toho, aby byli součástí problému, a stávají se součástí řešení, které Bůh přináší.