„…kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu.“ Přísloví 12:22
Georgie Jones začal jako úředník v obchodě se smíšeným zbožím a rychle získal dobrou pověst díky své pracovní morálce. Věc, které si u něj lidé všimli, byl jeho charakter. Dokázal svým příkladem princip: „Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu“ (Přísloví 12:22). Jeho charakter upoutal pozornost Henry J. Raymonda, proslulého novináře. Stali se přáteli a společně založili The New York Times. O mnoho let později, když noviny vedly křížovou válku proti Boss Tweed, Jones dostal nabídku 500 tisíc liber, což byla v té době obrovská suma peněz. Vše, co měl udělat, bylo stáhnout se stranou – do Evropy. „Můžeš žít jako princ po zbytek svého života,“ řekl člověk, který mu to nabízel. „Ano,“ odpověděl Jones, „a být si každý den vědom toho, že jsem ničema.“
Básník napsal: „Musím žít sám se sebou, a proto chci být takovým člověkem, kterého bych chtěl znát. Chci být vždycky schopen, zatímco dny míjejí, podívat se sám sobě do očí. Nechci stát při západu slunce a nenávidět sám sebe kvůli věcem, které jsem udělal. Nechci si pod poklicí držet spoustu tajemství sám o sobě, a zatímco chodím sem a tam, nechci sám sebe obelhávat, že nikdo jiný neví, jaký člověk skutečně jsem.“ Nic není důležitějšího než tvůj charakter. Nezáleží na tom, jak bohatý nebo úspěšný jsi, když ztratíš svůj charakter, ztratil jsi všechno. A ještě jedna myšlenka: pokud budeš vždycky dělat tu správnou věc, nikdy se nebudeš muset obávat vzpomínek na to, co jsi udělal!