„Cokoli děláte, dělejte upřímně…“ Koloským 3:23
Jedním z nejúžasnějších Michelangelových mistrovských děl byla socha Davida. Pracoval na ní s takovým zaujetím, že často spal v oblečení, vadilo mu ztrácet čas jeho svlékáním a opětovným oblékáním. Opakovaně zkoumal a měřil mramor, aby viděl, jakému postoji může vyhovovat. Nakreslil stovky náčrtů možných postojů a detailních kreseb podle modelů. Zkoušel své nápady v malém měřítku na vosku a až když byl spokojen, vzal dláto a paličku. K malbě v Sixtinské kapli přistupoval se stejnou intenzitou. Protože ležel v nepříjemném úhlu na tvrdých prknech, vdechoval dusivý vzduch pod klenbou, měl zanícené oči a podrážděnou kůži prachem z omítky. Po další čtyři roky se doslova potil fyzickou bolestí; ale podívej se na to, co vytvořil!
Dr. Martin Luther King mladší řekl: „Pokud je člověk povolán k tomu, aby byl zametačem ulic, měl by zametat ulice tak, jak Michelangelo maloval, tak, jak Beethoven skládal hudbu nebo tak, jak Shakespeare psal poezii. Měl by zametat ulice tak dobře, že všechny zástupy na nebi i na zemi by se zastavily a řekly: ,Zde žil výborný zametač ulic, který dělal svou práci dobře.‘“
Pokud neděláš se zaujetím to, co děláš, najdi něco, co můžeš dělat se zaujetím! Nesnaž se pouze vydělat peníze, snaž se způsobit změnu. Tvým cílem by měla být hodnota, ne přežití. Pavel nám říká opravdový důvod, proč máme vždycky dávat to nejlepší: „Cokoliv děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu…Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte“ (Koloským 3:23-24).