„To jsou děti, jimiž Bůh milostivě obdaroval tvého otroka.“ 1. Mojžíšova 33:5
Je snadné stěžovat si na věci, které nemáš, a přehlížet nebo brát jako samozřejmé věci, které máš – prosté věci, které obohacují tvůj život!
Možná že tento příběh Dr. Jamese Dobsona ti pomůže změnit tvůj pohled na věc: „Před nějakým časem můj kamarád potrestal svou tříletou dceru za to, že plýtvala rolí pozlaceného balícího papíru. Peněz bylo málo a on se rozzlobil, když se dcera pokoušela zabalit krabici, než ji položila pod vánoční stromek. Nicméně to děvčátko doneslo dárek svému tatínkovi druhý den ráno a řeklo: ,To je pro tebe, tati.‘ Byl zahanben svou předchozí přehnanou reakcí. Ale jeho hněv vzplanul znovu, když otevřel krabici a zjistil, že je prázdná. Křičel na ni: ,Copak nevíš, že když někomu dáváš dárek, že něco má být uvnitř?‘ Holčička se na něj podívala nahoru v slzách a řekla: ,Tati, ta krabice není prázdná. Naskládala jsem do ní polibky. Naplnila jsem ji svou láskou a zabalila jsem ji právě pro tebe.‘ Byl zdrcen. Rychle jí položil ruce kolem ramen, objal ji a požádal o odpuštění. Kamarád mi říkal, že si nechal tu zlatou krabici u postele po léta, a kdykoliv se cítil odrazený, vyndal pomyslný polibek a vzpomněl si na lásku dítěte, které ho tam vložilo. Ve skutečnosti každému z nás rodičů byla dána zlatá nádoba naplněná bezpodmínečnou láskou našich dětí. Neexistuje vzácnější bohatství, které by kdo mohl vlastnit.“