„…abyste šli v jeho šlépějích.“ 1. Petrova 2:21
Ježíš věděl, že se nemusí prokazovat. Skeptici u kříže řekli: „…jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“ (Matouš 27:40). Jeho reakce? Odmítl, aby Ho jejich poznámky vystrašily nebo aby změnily jeho plány. Nepotřeboval jejich uznání; už měl uznání svého Otce: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil“ (Matouš 3:17).
Ježíš neztrácel čas tím, že by odpovídal svým kritikům. „On mu však neodpověděl ani na jedinou věc; takže se vladař velice divil“ (Matouš 27:14). Ježíš reagoval na hlad, na potřeby, reagoval na ty, kteří ho hledali, ale nereagoval na lidi, kteří se Ho pokoušeli chytit do pasti. Kritikovi nic nedlužíš. „Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí“ (Přísloví 23:9). Víš, proč nikdy nebyl postaven památník kritikovi? Protože kritici jsou diváci, ne hráči! Ježíš se nezaměřoval na minulost, ale na budoucnost. Jeho matka s ním byla těhotná dříve, než se provdala. Jen několik lidí znalo pravdu. Ježíš s tím vyrůstal, ale neměl potřebu to vysvětlovat. Přestaň si stěžovat na to, že tvoje rodina byla chudá, přestaň mluvit o svém skromném vzdělání, přestaň opakovat příběhy o tom, jak tě druzí zklamali, přestaň dávat jasně najevo svou bolest nebo meditovat o svých nedostatcích. Každý z nás má nějaké těžké problémy. „Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte“ (Izaiáš 43:18). Satan diskutuje o našich včerejšcích; zřejmě jsou to jediné informace, které o nás má. Ježíš diskutuje o našich zítřcích. Takže pokud chceš chodit v Jeho šlépějích, zaměř se na to, co je před tebou.