„Nazval jsem vás přáteli…“ Jan 15:15
Pokud to myslíš vážně s tím, že se chceš stát Božím přítelem, musíš se rozhodnout, že Ho budeš poslouchat! Ježíš řekl: „Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce…“ (Jan15:10). Řekneš: „Když selžu, znamená to, že mě Bůh nebude milovat?“ Ne, znamená to, že nebudeš cítit Jeho lásku, nebo mít smělost, když k Němu budeš přistupovat v modlitbě. Obvykle uvažujeme o poslušnosti jako o rysu ve vztahu k rodiči, šéfovi nebo jiné nadřízené osobě, ne k příteli. Ale Ježíš řekl: „Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji“ (Jan 15:14). Skutečné přátelství není pasivní, je aktivní. Když nás Ježíš žádá, abychom milovali lidi, pomáhali potřebným, dávali peníze, žili čistě, odpouštěli a přiváděli druhé k Němu – naše láska by nás měla motivovat k tomu, abychom okamžitě poslechli!
Velké příležitosti obvykle přicházejí jednou nebo dvakrát za život, ale malé přicházejí každý den. Jednoduchými skutky poslušnosti vyvoláváme úsměv na Boží tváři. „Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod…“ (1. Samuelova 15:22). Na začátku Ježíšovy veřejné služby Bůh oznámil: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil“ (Matouš 3:17). Co Ježíš dělal po třicet let, že se to líbilo Bohu? Bible neříká nic kromě toho, že žil doma se svými rodiči a „…poslouchal je“ (Lukáš 2:51). Třicet let života, kterým dělal radost Bohu, je shrnuto do dvou slov: poslouchal je! A vztah, jaký měl Ježíš se svým Otcem, je příkladem vztahu, který chce, abys ty měl s Ním.