„Nazval jsem vás přáteli…“ Jan 15:15
David toužil nade vše znát Boha. Používal slov jako toužící, touhyplný, žíznící a hladový. „O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu…“ (Žalm 27:4). A znovu řekl: „…tvé milosrdenství je lepší než život…“ (Žalm 63:4). Jákobova touha byla tak silná, že zápasil s Bohem celou noc a řekl: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš“ (1. Mojžíšova 32:27). A úžasné je, že Bůh, který je všemohoucí, nechal Jákoba vyhrát. Proč? Protože zápas vyžaduje osobní kontakt; přivádí nás blíže k Němu. Pavel je další člověk, který byl horlivý ve vztahu s Bohem: „…abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení“ (Filipským 3:10). Řekneš: „Chtěl bych mít bližší vztah s Bohem, ale jsem tak zaneprázdněný.“ Pravda je taková, že tvoje blízkost Bohu závisí na tom, jak moc toužíš a ukázníš se! Přátelství s Bohem se musí stát tvou radostí. Musíš o to úmyslně usilovat. Znamená to odpovědět si na otázky jako: „Vážím si toho více než čehokoliv jiného? Stojí to za to, abych se vzdal jiných věcí? Stojí to za to, abych rozvíjel návyky a schopnosti, které jsou požadovány? Jsem ochoten říci: ,Pane, více než cokoliv jiného chci znát Tebe.‘“ Boží odpověď na tyto otázky byla vždycky: „Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův…“ (Jeremiáš 29:13-14).