„Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských.“ Přísloví 3:4
K tomu, abys viděl Boží přízeň v činnosti, prozkoumej Josefův život. „Izrael Josefa miloval ze všech svých synů nejvíce; vždyť to byl syn jeho stáří. Proto mu udělal pestře tkanou suknici. Když bratři viděli, že ho otec miluje nade všechny bratry, začali ho nenávidět… Jednou měl Josef sen a pověděl jej svým bratrům; nenáviděli ho pak ještě více“ (1. Mojžíšova 37:3-5). Všimni si v tomto příběhu dvou věcí:
1) Boží přízeň je dar, ne odměna za to, že jsi lepší než ostatní. Nikdy se neomlouvej za Boží požehnání spočívající na tvém životě, ale nikdy to neprezentuj jako odznak nadřazenosti. Pavel se ptá: „Máš něco, co bys nebyl dostal?“ (1. Korintským 4:7). Odpověď zní: „Nic!“ Proto to měj na paměti a žij v postoji vděčnosti.
2) Chození v Boží přízni vyžaduje velkou moudrost. Josefovi bratři řekli: „Hle, mistr snů sem přichází! Pojďte, zabijme ho… A uvidíme, co bude z jeho snů!“ (1. Mojžíšova 37:19-20). Je chybou sdílet se o sen s někým, kdo není schopen něco takového ocenit. Navenek se s tebou možná bude radovat, ale potají tě bude nesnášet. Starší bratr marnotratného syna nebyl rozzlobený, že jeho mladší bratr hladověl v cizí zemi v ohradě pro prasata. To, co nebyl schopen zvládnout, byla oslava při návratu domů. Král Saul se radoval, když David zabil Goliáše. Nemohl ale zvládnout situaci, kdy lidé říkali: „Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce“ (1. Samuelova 18:7). I Ježíš řekl silná slova na toto téma (viz Matouš 7). Proto buď moudrý, mluv jenom ve správný čas, snaž se dělat Bohu radost a budeš chodit v Jeho přízni.