„Ti, kdo se dají vést Duchem Božím…“ Římanům 8:14
Život je jako bludiště, je snadné zabloudit. Přichází na nás tlak ze všech směrů. Všímáme si důležitých lidí v našich životech a pokoušíme se zjistit, co od nás chtějí, jak jim to dát, a v tom procesu ztrácíme sami sebe. Musíš se zastavit a zeptat se: „Pro koho žiju? Proč dělám ty věci, které dělám?“
Pavel píše: „Máme rozličné dary… Kdo má dar…ať ho užívá…“ (Římanům 12:6). K čemu tě Bůh povolal a vybavil? Ti, kterým se podařilo být sami sebou, nedovolí druhým, aby je kontrolovali, protože jsou vedeni Bohem. „Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží“ (Římanům 8:14). Nebuď rozzlobený kvůli tomu, že lidé na tebe kladou požadavky. Je to tvůj život, převezmi za něj zodpovědnost! Tlaky, které právě teď pociťuješ, možná vůbec nepochází od druhých; možná pocházejí z tvých vlastních instinktů, které tě podněcují k tomu, abys dělal druhým radost! Ano, jsou časy, kdy my všichni děláme věci, které bychom raději nedělali. Děláme je, protože milujeme druhé, a tím ukazujeme „ovoce Božího Ducha“ (viz Galatským 5:22). Je to něco jiného než být kontrolován svými vlastními nejistotami nebo nekonečnými požadavky druhých. Když se pokoušíš být všem vším, ztratíš sám sebe. A navíc, když žiješ kvůli uznání druhých, riskuješ ztrátu Božího uznání.
Je čas, aby ses začal modlit: „Pane, co chceš, abych dělal…“ (Skutky 9:6, přel. z angl.). Když ti to jednou zjeví, plně se tomu odevzdej, bez ohledu na to, kdo s tím souhlasí a kdo ne.