„…přikázal jsem tam jedné vdově, aby tě opatřovala potravou“ 1. Královská 17:9
Když hladomor zasáhl Izrael, Bůh řekl proroku Eliášovi: „…jdi do Sarepty…přikázal jsem tam jedné vdově, aby tě opatřovala potravou“ (1. Královská 17:9). Všimni si třech věcí v tomto příběhu:
1) Když vznikají tvoje potřeby, zaopatření bude zajištěno. Bůh takto pracuje; zeptej se Ho jen na směr.
2) Lidé, které si Bůh k tomu použije, tě možná překvapí. Někdy jsou to lidé, které bys přehlédl. Tato chudá vdova měla „…jen hrst mouky a v láhvi trochu oleje” (1. Královská 17:12). Pro Boha to není problém. Nepotřebuje nic k povelu udělat něco velikého, jen hledá ochotné srdce. Proč Bůh neposlal Eliáše k zámožné rodině? Protože nepotřebovali zázrak – ta chudá vdova ano. Když Bůh pracuje, hledá půdu (někoho), do které by zasel; zkouší semínko víry a potom může být Boží práce požehnáním pro obě strany – dávajícího i přijímajícího.
3) Těžkost tvé situace je často Boží příležitostí. Tento zázrak se stal uprostřed hospodářské krize. Co se ti zdá jako nejhorší možný čas, je právě chvílí, kdy Bůh jedná. Tuto vdovu dělilo od smrti pouze jedno jídlo, ale udělala to, co jí řekl Eliáš: „…a měla co jíst po mnoho dní ona i on i její dům. Mouka ve džbánu neubývala a olej v láhvi nedocházel…“ (1. Královská 17:15-16). Klíč k jejímu zázraku je v Eliášově slově: „Neboj se…nejdřív připrav malý podpopelný chléb a přines mi jej“ (1. Královská 17:13).
Slovo pro tebe na dnešní den je: neboj se; dej Boha na první místo a On zaopatří tvé potřeby.