„Připravili mu tam večeři…“ Jan 12:2
Poté, co Ježíš vzkřísil Lazara z mrtvých, čteme, že: „Připravili mu tam večeři…“ (Jan 12:2). Marta obsluhovala, Marie seděla a poslouchala, co Ježíš říkal, a Lazar mluvil s hosty. Takže u Božího stolu je místo pro všechny druhy lidí.
Podívejme se blíže na Martu. Marty jsou obecně v pozadí s vyhrnutými rukávy a zajišťují, aby všichni byli nasyceni a měli dost pití. Málokdy hledají světlo reflektoru a často je nedoceníme, dokud o ně nepřijdeme. Problémem žen Martina typu je, že mají sklon službu pohostinství považovat za důležitější než Mistra. Potřebují si pamatovat, že uctívání je také služba.
Marie zapomínají, že jsou účty, které je třeba zaplatit, a obědy, které je třeba uvařit. Někdy jednají do té míry s hlavou v oblacích, že na zemi jsou těžko použitelné. Potřebují si uvědomit, že praktická služba je také uctíváním. Ale Marie potřebujeme; vnášejí nadšení do našeho uctívání a můžete s nimi vždycky počítat, že se budou u Boha přimlouvat za druhé.
„…a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých…neboť mnozí Židé kvůli němu…věřili v Ježíše“ (Jan 12:9-11). Lazarův příběh byl tak úžasný, že ti, kteří ho slyšeli, se okamžitě obrátili. Připomíná nám, že každý z nás má příběh o Boží milosti a milosrdenství, o kterém bychom se měli sdílet. Kdy jsi naposledy sdílel svůj příběh?
Takže jestli jsi Marta, Bůh vidí tvé dílo lásky. Pokud jsi Marie, má radost z tvého uctívání. Pokud jsi Lazar, zaslibuje, že poctí tvoje svědectví. A nezapomeň, u stolu je místo pro nás všechny!