„Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých!“
Žalm 27:13
Když nějaký hráč začne skórovat, tým protihráčů určí své nejlepší hráče, kteří dotyčnému kladou překážky. Takže útok, který teď prožíváš, může být náznakem tvé hodnoty, kterou máš pro Boha.
Pavel napsal: „Častokrát jsem byl…v nebezpečí od vlastního lidu, v nebezpečí od pohanů, v nebezpečí ve městech, v nebezpečí v pustinách, v nebezpečí na moři, v nebezpečí mezi falešnými bratřími, v námaze do úpadu, často v bezesných nocích, o hladu a žízni, v častých postech, v zimě a bez oděvu. A nadto ještě na mne denně doléhá starost o všechny církve“ (2. Korintským 11:26-28). Jak se Pavel vypořádal s těmito zkušenostmi? „Zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou…“ (Filipským 3:13). Pavel na nic z toho nezapomněl; vzpomínal si na všechna jména, místa, tváře a dokonce byl schopen uchovat si je v paměti. Ale rozdíl je v tomto: odmítal, aby to, co mu kdo udělal, ovlivnilo jeho perspektivu. Takový postoj potřebuješ!
Když se tvoje touha jít dopředu stane silnější než vzpomínky na tvou minulost, začneš znovu žít. „Není-li žádného vidění, lid pustne…“ (Přísloví 29:18).
Dokud nebudeš mít vizi ohledně zítřka, budeš žít ve včerejších zápasech. Skutečnost, že Bůh znovu vkládá touhu do tvého ducha, znamená, že přicházejí lepší dny! Proto povstaň a řekni se žalmistou: „Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých!“ (Žalm 27:13).