„Koho pošlu a kdo nám půjde?“ Izaiáš 6:8
Pochop dvě věci:
1) Převzatá víra nemá žádnou moc. Musíš se osobně setkat s Bohem, jinak tvůj život nebude mít žádný smysl. Poté, co byli apoštolové naplněni Duchem Svatým, čteme o nich: „Boží moc provázela svědectví apoštolů …a na všech spočívala veliká milost“ (Skutky 4:33).
2) Nepoužitá moc nemá žádnou hodnotu. Izaiáš píše: „Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem“ (Izaiáš 6:4). Jak ohromující zkušenost v církvi! Ale Izaiáš musel odejít, jít ven a sloužit Božím záměrům: „Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: ,Koho pošlu a kdo nám půjde?‘ I řekl jsem: ,Hle, zde jsem, pošli mne!‘ Odpověděl: ,Jdi a řekni tomuto lidu…‘“ (Izaiáš 6:8-9). Musíš trávit čas v Boží přítomnosti, budovat s Ním vztah a potom nést Jeho Slovo ke zraněným kolem tebe. Když Ježíš vzal své učedníky na horu Proměnění, Petr byl tak zaujat tou zkušeností, že tam chtěl zůstat: „Pane, je dobré, že jsme zde…“ (Matouš 17:4). Ale Kristus mu vysvětlil, že Jeho moc není ke skladování, ale k tomu, aby byla sdílena. Pavel napsal: „Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne…“ (Římanům 15:18). Pavel se nechlubil tím, co Kristus udělal pro něj, ale skrze něj.
Bůh má jediný důvod, proč tě naplnit svým Duchem, a to ten, aby tě vyslal do služby druhým. Ježíš řekl: „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst…“ (Lukáš 4:18). Byl jsi zmocněn za určitým účelem!