„…tvá víra tě zachránila.“ Lukáš 17:19
Znovu se pojďme podívat na těch deset malomocných, které Ježíš uzdravil. V konečných stádiích jejich choroby maso začalo doslova odpadávat z jejich těl. Ale všimněte si, Ježíš na ně nevložil ruce, ani se za ně nemodlil. Dokonce ani neoslovil jejich malomocenství. Místo toho jim přikázal, aby šli a ukázali se kněžím. Jak zvláštní. Pro některé z nás to dokonce může vypadat až komicky. Ale než Bůh udělá to zázračné, občas tě požádá, abys udělal něco zvláštního. Opravdu, když ti řekne, abys něco udělal, může to vypadat, že to ani vůbec nesouvisí s tím, za co ses modlil. Když se to stane, tak se musíš rozhodnout: buď o Něm pochybovat, nebo Ho poslechnout. Místo toho, abys s Ním donekonečna probíral určitou záležitost, prostě udělej to, co ti říká! Někdy ti dá Bůh „slovo“ a vypadá to, jako že nefunguje. Ale ono funguje, i když to tak nevypadá. Víra, na kterou Bůh reaguje, nevyžaduje vysvětlení. „A když tam šli, byli očištěni“ (Lukáš 17:14). Všimni si slov „když tam šli“. Bible říká: „Hospodin činí krok muže pevným…“ (Žalm 37:23). Když ti Bůh něco řekne, udělej to ve víře. Pokus se představit si toto: zatímco jdou, znovu jim dorůstají prsty na nohou. Zatímco jdou v poslušnosti Jeho Slovu, z pahýlu se znovu stane prst. Teď se nezastavuj! Stále běž! „…a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista“ (Filipským 1:6). Povstaň ve víře a řekni: „Vracím se zpět!“