„Nezamítej mě v čas stáří…“ Žalm 71:9
Někdy vtipkujeme o stárnutí a říkáme věci jako: „Je mi třicet devět a držím si to,“ což znamená, že nechceme, aby nám bylo čtyřicet a abychom byli považováni za „staré“. Dokud máš vizi ve svém srdci, nikdy nezestárneš. Žalmista řekl: „Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb“ (Žalm 37:25). Nejvíce se bojíme, že skončíme osamělí, strádající a nechtění. Protože životní náklady stoupají a důchody jdou dolů, je úžasné, když můžeme říci: „Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete…“ (Filipským 4:19).
Tvé zlaté roky mohou být těmi nejúžasnějšími ve tvém životě. Všechny věci, které jsi chtěl dělat, když jsi neměl čas, ti nyní jsou přístupné. „Kdybych tak měl více času na čtení.“ Nyní můžeš číst. „Kdybych tak měl více času na modlitby.“ Nyní ho máš. Je tolik věcí: cestování, služba, vnoučata, koníčky, návštěvy přátel; nyní si toho můžeš užívat. V Jóbovi 5:26 se mluví o odchodu do hrobu ve zralosti věku. V knize Soudců 8:32 se mluví o utěšeném stáří. V Genesis 25 se mluví o starých mužích a ženách sytých dnů. Mužeš zemřít – sytý dnů! Zde použité slovo „sytý“ znamená naplněný po okraj a přetékající. Není to dobré? Starý občane, Bůh má dnes pro tebe práci: „Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu nosit“ (Izaiáš 46:4).
Reklama na kávu Maxwell House říkala: „Dobrá až do poslední kapky.“ Učiň z toho své životní motto!