„Kdo nenese svůj kříž…nemůže být mým učedníkem.“ Lukáš 14:27
Brenda Goodine říká: „Moje kamarádka se rozhodla, že už je ten správný čas promluvit se svým bystrým čtyřletým synem o přijetí Krista. ,Benji,‘ zeptala se tiše, ,chtěl bys mít Ježíše ve svém srdci?‘ Benji zakoulel svýma modrýma očima a vážně odpověděl: ,Ne. Nemyslím si, že bych chtěl takovou zodpovědnost.‘“ Možná se ti nelíbí Benjiho odpověď, ale musíš obdivovat jeho upřímnost. Nepřemýšlel pouze o výhodách učednictví, přemýšlel o zodpovědnosti, kterou to přináší.
Bratr Lawrence, francouzský mnich, to řekl takto: „Přemýšlejme často o tom, že naší jedinou prací v tomto životě je dělat radost Bohu.“ Představ si, že by ses sám sebe ptal před každým činem, slovem nebo postojem: „Udělá to radost Bohu?“ Jak jiný by byl tvůj život? Jak by tvá rozhodnutí ovlivňovala lidi kolem tebe? Ježíš řekl: „Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem“ (Lukáš 14:27). Kříže nebyly vyráběny na to, aby na nich lidé žili, ale aby na nich umírali. Každé ráno, když se probudíš, jdi do koupelny, podívej se do zrcadla a řekni: „Dnes jsi byl povolán k tomu, abys dal sbohem požitkářství, vlastním zájmům a povyšování se.“
Trenér Tom Landry jednou řekl: „Práce fotbalového trenéra spočívá v tom, že přiměje muže dělat to, co dělat nechtějí, aby dosáhli toho, čím vždycky chtěli být.“ A to je podstatou učednictví. Vždyť Ježíš řekl, že pokud to nejsi ochoten dělat, nemůžeš být jeho učedníkem.