„Každý dělal, co uznal za správné.“ Soudců 17:6
Nejsi nikdy zranitelnější, než když se skrýváš před druhými. Skrývání se je ideální šlechtitelská půda pro podvod, vede nás k hříchu. Ježíš zdůrazňuje, že milujeme tmu více než světlo, protože naše skutky přirozeně tíhnou ke zlému (viz Jan 3:19). Je v nás náchylnost k hříchu, proto jsme povoláni k tomu, abychom „chodili ve světle“, kde naše motivy a jednání jsou průhledné a jsme povzbuzováni k tomu, abychom se vyhnuli hříchu (viz 1. Janova 1:7). Ale k chození ve světle a vítězství nad hříchem je zapotřebí lidí, kterým se budeme zodpovídat a vykazovat.
„Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý“ (Přísloví 12:15). Naše potřeba uznání vede k tomu, že chceme skrýt své boje. Ale naše ochota být ryzí nás osvobozuje v tom, že své zápasy přiznáme a zvítězíme nad nimi. Avšak osoba, které se zodpovídáš, by měla být zralá, měla by znát Boží Slovo, měla by být důvěryhodná a milovat tě dostatečně na to, aby byla vůči tobě upřímná. A ty musíš být ochoten poslouchat, co ti říká. Král Rechabeám „…však nedbal rady starců, kterou mu dávali, a radil se s mladíky, kteří s ním vyrostli…“ (1. Královská 12:8). Chtěl slyšet pouze to, co se mu líbilo. Proto se obrátil na své stejně nezralé přátele, kteří mu řekli to, co chtěl slyšet, a vedli ho k rozhodnutí, které vyvolalo velké povstání v Izraeli. Proto buduj vztah s někým, kdo ti řekne to, co potřebuješ slyšet, ne to, co slyšet chceš!