„Buď zdráv, můj bratře!“ 2. Samuelova 20:9, přel. z angl.
Principy Božího Slova fungují jako duchovní vitamíny. Po několik dalších dní se na některé z nich podívejme:
Nikdy neomlouvej sám sebe z toho, z čeho obviňuješ druhé. Král David to udělal. Když ho prorok Nátan konfrontoval ohledně hříchu s Bat-šebou, vyprávěl Davidovi příběh o dvou mužích. Jeden měl hodně dobytka; ten druhý měl pouze jednoho beránka. Když přišel host do domu bohatého muže na večeři, vzal beránka chudého muže. „David vzplanul proti tomu muži náramným hněvem. Řekl Nátanovi: ,Jakože živ je Hospodin, muž, který tohle spáchal, je synem smrti! A tu ovečku nahradí čtyřnásobně zato, že něco takového spáchal a neměl soucitu.‘ Nátan Davidovi odvětil: ,Ten muž jsi ty!‘“ (2. Samuelova 12:5-7). Nátan pokračoval: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem… Dal jsem ti dům tvého pána…dal jsem ti dům Izraelův i Judův, a kdyby ti to bylo málo, přidal bych ti mnohem víc… Chetejce Uriáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku… Nyní se už nikdy nevyhne meč tvému domu…‘“ (2. Samuelova 12:7-10). David o tom nevěděl, ale vyslovil svůj trest svými vlastními rty: „A tu ovečku nahradí čtyřnásobně…“ (2. Samuelova 12:6). A David to udělal. Za prvé, dítě, které měl s Bat-šebou, zemřelo. Za druhé, jeho syn znásilnil jeho dceru, a on neměl morální autoritu s tím jednat. Za třetí, Abšalóm, milovaný syn určený k tomu, aby zdědil jeho trůn, podnítil válku a zemřel rukama svých vlastních lidí. Za čtvrté, v Izraeli propukla občanská válka a výsledkem byla smrt tisíců lidí.
Lekce je jasná: nikdy neobviňuj druhé z toho, za co sám sebe omlouváš.