„Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích…“ Matouš 6:9
Zde je způsob, jak nás Ježíš učil, abychom se modlili:
1) „Otče náš, jenž jsi v nebesích…“ (Matouš 6:9). Když řekneš „Otče“, uznáváš, že jste „rodina“, že máš mimořádný vztah s Bohem, který tě opravňuje k tomu, abys k Němu šel kdykoliv, měl jistotu, že jsi milován, vítán a ujištěn o Jeho přízni. Když řekneš „v nebesích“, nemůžeš jít nikam výše. Čerpáš to, co potřebuješ, z nejlepšího zdroje dobroty, milosti, milosrdenství, zaopatření, ochrany a autority. Jaká výsada!
2) „…buď posvěceno tvé jméno“ (Matouš 6:9). Tato myšlenka by vždycky měla být prvořadá ve tvé mysli: „Cokoliv dnes budu dělat, Pane, v myšlenkách, slovy nebo skutky, ať to oslaví tebe.“ Lidé by měli být schopni podívat se na tvůj život a měli by se chtít seznámit s Tím, komu sloužíš.
3) „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (Matouš 6:10). Pokaždé, když se rozhodneš říci „ne“ sám sobě a „ano“ Boží vůli, demonstruješ sledujícímu světu, co to znamená žít jako občan Jeho království. Všimni si slov „jako v nebi“. Má někdo v nebi strach nebo pochybuje? Je tam někdo umíněný nebo neposlušný, kritický nebo negativní? Když nepřítel přinese ke tvým dveřím něco, co je zcela v rozporu s Boží vůlí, máš autoritu vstát a říci: „Pokud to není učiněno a schváleno v nebi, nemá to žádné místo v mém životě zde na zemi.“ Když přijde na neposlušnost, odmítni přijmout takový návrh. Jediná věc, o které satan doufá, že ji nikdy nezjistíš, je ta, že máš Bohem danou autoritu omezit jeho manévry ve tvém životě.