„…neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj.“ Jeremiáš 29:7
Jsi ve svém životě v bodě, ve kterém bys raději nebyl? Bůh má pro tebe slovo, ale možná to není slovo, které bys rád slyšel. Je to stejné slovo, jaké Jeremiáš přinesl svému lidu, když byli otroky v Babylónu, daleko ode všeho, co jim bylo blízké nebo drahé: „Stavějte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody. Berte si ženy, ploďte syny a dcery. Berte ženy pro své syny, provdávejte své dcery za muže, ať rodí syny a dcery, rozmnožujte se tam, ať vás neubývá. Usilujte o pokoj toho města, do něhož jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj“ (Jeremiáš 29:5-7). Izraelci byli ve vyhnanství, protože Bůh dopustil, aby byli odvedeni do zajetí.
Takže, je možné, že to, kde jsi dnes, je zapříčiněno tím, že Bůh tě tam umístil, abys byl požehnáním pro lidi kolem sebe? Místo toho, abys ve svém životě čekal na změnu okolností, začni zasévat do životů druhých lidí to, co chceš, aby se ti jako sklizeň vrátilo do tvého vlastního života. Proč? Protože když oni budou požehnaní, ty budeš požehnaný také! Jak to víme? Protože Ježíš řekl: „Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám“ (Lukáš 6:38).
Martha Washington řekla: „Jsem rozhodnutá být šťastná a radovat se v jakékoliv možné situaci. Naučila jsem se, že větší část štěstí nebo trápení závisí na naší povaze a ne na okolnostech, ve kterých jsme.“ To zní jako to, co řekl Pavel: „Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen…“ (Filipským 4:12). Pokud chceš přejít od přežívání k prosperitě, využij tím nejlepším způsobem to, kam tě Bůh postavil.