„Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ Marek 16:15
Třetím důležitým prvkem při stavbě svatostánku byl rovnoprávný přístup. Svatostánek sloužil jako „stan setkávání“. Bylo to místo, kde se Bůh setkával se svým lidem a působil na něj. Proto ho umístil uprostřed tábora, takže byl obklopen všemi dvanácti kmeny. Každému bylo umožněno, aby stál ve dveřích „stanu“ a viděl Boha, jak pracuje. Proč? Protože Bůh přebýval a pracoval uprostřed všech dvanácti kmenů! Zde je pro nás důležitá lekce. Bůh nevidí bílou církev, černou, žlutou nebo hnědou církev. Ježíš řekl: „…zbuduji svou církev…“ (Matouš 16:18). Byli jsme povoláni k tomu, abychom se postarali o každého, bez ohledu na jeho kulturu, barvu pleti nebo vyznání, s rovnocenným přístupem k Bohu skrze Krista.
Existuje roztomilý příběh o dvou dětech, které si hrají na sbor, a jeden říká druhému: „Do jakého ‚odporu‘ patří tvoje rodina?“ Když nám Bůh ukazuje významnou pravdu nebo konkrétní zjevení, musíme se o to dělit, nestavět kolem toho zeď. Poslední věcí, kterou Ježíš řekl svým učedníkům, bylo: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření“ (Marek 16:15). A co udělali? „Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními“ (Marek 16:20). Jenom proto, že tvoje církev má určitou teologii a styl uctívání, neznamená to, že se vozíš vlakem první třídy, zatímco ostatní cestují ve služebních vagónech. Ne, když Bůh učiní někoho členem své vykoupené rodiny, musíš s ním jednat jako se svým bratrem nebo sestrou.