„Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Matouš 27:46
Představ si, že bys stál na pódiu a sledoval každý hřích, který jsi kdy spáchal tak, že by to celý svět viděl – tvé skryté návyky, tvé sobecké motivy, tvé zlostné výbuchy, tvé kritické postoje a tvé žárlivé srdce. Jak myslíš, že by ses cítil? Ježíš prožil něco mnohem horšího.
Bible říká: „On ‚na svém těle vzal naše hříchy‘ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho rány vás uzdravily“ (1. Petrova 2:24-25). Je dost zlé zemřít za hříchy, které jsi nespáchal, ale představ si být opuštěn Bohem! Stejná slova použil Pavel, když napsal: „Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět…“ (2. Timoteovi 4:10).
Pavel hledal Démase a nemohl ho najít. A Ježíš na kříži hledal svého Otce a také Ho nemohl najít. Znamená to, že žalmista se mýlil, když napsal: „…neviděl jsem, že by byl opuštěn spravedlivý…“ (viz Žalm 37:25)? Ne, protože v tom okamžiku byl Ježíš cokoliv, jenom ne spravedlivý. Když se na Něj podíváš, jak tam visí, uvidíš pomlouvače, lháře, podvodníka, alkoholika, člověka závislého na pornografii, pedofila, vraha. Vadí ti vidět Jeho jméno spojené s jejich označením? Ježíš udělal dokonce ještě více. On postavil sám sebe na jejich místo – a tvoje.
Činem, který zlomil Boží srdce a dal nám dar věčného života, vylil Otec svůj spravedlivý soud na svého jediného Syna. Když Ježíš volal z kříže: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ řekl to proto, abys ty to nikdy říkat nemusel. Jak úžasný život.