„Neboj se, vždyť já jsem s tebou…“ Izajáš 41:10
Slova „neboj se“ se objevují v celé Bibli od 1. knihy Mojžíšovy až po knihu Zjevení. Proč to tak je? Protože Bůh rozumí tomu, že strach je nejen naším největším nepřítelem, ale také naším neustálým společníkem, a On nám chce pomoci ho překonat.
Jeden spisovatel píše: „Přemýšlej o své zóně pohodlí jako o vězení, ve kterém žiješ – z velké části vlastnoručně vytvořeném. Skládá se ze sbírky ‚nemůžeš, musíš, nesmíš‘ a jiných neopodstatněných přesvědčení formovaných ze všech negativních myšlenek a rozhodnutí, která jsi nashromáždil a posílil během svého života. Každý strach je jako mříž v tom vězení.“ Ale dobrou zprávou je, že strachy jsou pocity, ty špatné lze odstranit vírou v Boha a můžeš se od nich oprostit.
Znamená to, že můžeš žít zcela osvobozený od strachu? Ne, spisovatel Michael Ignatieff říká: „Žít beze strachu není totéž jako nikdy nemít obavy. Příležitostně je dobré mít obavy. Strach je velký učitel. Není však dobré žít ve strachu, dovolit mu, aby ti diktoval tvé volby, dovolit mu, aby definoval, kdo jsi. Žít beze strachu znamená postavit se mu, učinit opatření, odmítnout, aby utvářel a určoval tvůj život. Žít beze strachu znamená přijmout riziko, riskovat, nehrát bezpečně. Znamená to odmítnout ‚ne‘ jako odpověď, když víš jistě, že odpovědí mělo být ‚ano‘. Znamená to odmítnout cokoli menšího, než co ti patří, co je tvé podle práva, co je tvé skrze tvůj pot a úsilí.“ A ještě dodejme – to, co Bůh zaslíbil a naplánoval pro tebe.