„Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává.“ Přísloví 18:15
Jeden příběh vypráví o dvou mužích, kteří šli lovit, a jeden z nich spadl na zem. Vypadalo to, že nedýchá, oči měl v sloup. Ten druhý muž okamžitě vytáhl mobilní telefon a volal 112. Zoufale řekl operátorovi: „Robert je mrtvý! Co mám dělat?“ Operátor řekl: „Uklidněte se. Nejdříve se ujistěte, zda je mrtvý.“ Bylo ticho a potom bylo slyšet ránu z pušky. Hlas toho muže se ozval znovu a řekl: „Tak dobře, je určitě mrtvý, a co teď?“ Když jsi pod tlakem, můžeš špatně slyšet, co bylo sděleno, a výsledky mohou být osudné. Takže:
1) Kvůli tomu, abys byl schopen vést lidi, jim nejdříve musíš dobře rozumět. Musíš vidět do lidského srdce. Citlivost vůči nadějím a vizím lidí je nezbytná pro spojení s nimi a zároveň pro jejich motivaci.
2) Naslouchání může zabránit tomu, aby se problémy vystupňovaly. Velcí vůdci věnují pozornost malým věcem. Věnují pozornost své intuici. Nejen, že naslouchají tomu, co bylo řečeno, ale slyší i to, co řečeno nebylo. Jsou dost pevní na to, aby požádali o upřímnou odezvu, a nezačnou se bránit, když ji dostanou.
3) Naslouchání buduje důvěru. David Burns, pomocný klinický profesor psychiatrie na Lékařské univerzitě ve Stanfordu, řekl: „Největší chybou, které se můžeš dopustit při pokusu mluvit přesvědčivě, je klást důraz na své nejvyšší priority při vyjadřování svých vlastních myšlenek a pocitů. To, co lidé skutečně chtějí, je, aby jim někdo naslouchal, vážil si jich a rozuměl jim. V okamžiku, kdy to tak je, jsou více motivováni porozumět tvému stanovisku.“