„Slepé povedu cestou, již neznají…“ Izajáš 42:16
Změna nás tlačí ven z bezpečné zóny do nepohodlí neznáma. A zatímco to může obrátit tvůj svět vzhůru nohama, nutí tě to čelit největším strachům a jednat s věcmi, které tě okrádají o radost, pokoj a důvěru. Změna může být tvým přítelem nebo nepřítelem, záleží na tom, jak ji použiješ. Když budeš utíkat pryč, stane se tvým nepřítelem; když ji přijmeš a poučíš se z ní, může se stát jedním z tvých největších spojenců.
C. Neil Strait řekl: „Změna je vždycky nejtěžší pro člověka, který se pohybuje ve vyježděných kolejích, protože omezil svůj život na to, co může pohodlně zvládnout a nevítá žádnou změnu nebo výzvu, které by ho pozvedly.“ Když čelíš neznámému, místo toho, abys automaticky přepnul na režim odporu, chovej se takto: „…tvé oči ať hledí rovně, zpříma před sebe se dívej…všechny tvé cesty ať jsou pevné“ (Přísloví 4:25-26).
Zeptej se sám sebe: co se mě Bůh pokouší naučit? Jak se mohu stát silnějším a moudřejším? Jaké to nabízí příležitosti? John Mason říká: „Náprava a změna vždycky přinášejí ovoce… Jedna změna dělá místo pro druhou a dává ti příležitost růst. Pokaždé, když si myslíš, že jsi připraven ukončit studium ve škole zkušeností, někdo vymyslí nový kurz… Pokud dokážeš přijít na to, kdy pevně stát a kdy se ohnout, tak jsi na správné cestě.“
Nemusíš se bát toho, co je před tebou. „Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit. Tmu před nimi změním v světlo, pahorkatiny v rovinu. Toto jsou věci, jež učiním, od toho neupustím“ (Izajáš 42:16). Bůh nikdy nezavírá dveře, aniž by otevřel jiné – ale ty musíš být ochoten jimi projít.