„Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc.“ Matouš 27:24
Čím dál více se stáváme kulturou posedlou svalováním viny na druhé. V dnešní době naše neštěstí často považujeme za důsledek špatného jednání někoho jiného. „Mám se takhle kvůli nim. Oni mi to udělali.“ Nezačalo to však u nás. Táhne se to už od Adama v zahradě Eden, když řekl Bohu: „Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl“ (1. Mojžíšova 3:12). Je to v naší DNA! Říkáme, že rozpad našeho manželství byl chybou našeho partnera. Pijeme příliš mnoho, protože nás k tomu někdo dohnal. Máme zdravotní potíže kvůli řetězcům rychlého občerstvení. Přesunutí zodpovědnosti může zmenšit okamžitý pocit viny, ale je to smrtelná hra bez vítězů.
Při odsouzení Krista k smrti Pilát řekl: „Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc“ (Matouš 27:24). Myslel si, že se svalením viny na Židy vyhne znepokojení své manželky nebo kritiků a prokáže, že sám je nevinný. Ale zodpovědnost náležela jemu!
Pochop toto: Bůh tě činí zodpovědným za tvá rozhodnutí a tvé jednání. „On odplatí každému podle jeho skutků“ (Římanům 2:6). Tvoje neschopnost učinit správné rozhodnutí nebo správně jednat ti také přinese Jeho rozsudek viny. Pavel píše: „Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí“(Galatským 6:7). Druzí jsou možná vinni tím, že tě urazili a z toho budou sklízet úrodu. Tvoje sklizeň ale závisí na tvých reakcích. Přijetí zodpovědnosti před Bohem je způsobem, jak zmírnit svou vinu, sklíčenost a stres.