„Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv…“ Efezským 4:31
Muž, kterého uštknul chřestýš, byl rychle převezený do nemocnice. Zeptal se lékaře: „Ohrožuje to život?“ Lékař odpověděl: „Samotné uštknutí ne, ale jed ano.“
„Uštknutí“, kterými trpíš od druhých, jsou bolestivá a sužující, ale nejsou smrtelná. To, co se ti přihodí, ti obvykle samo o sobě neublíží, ale to, co se v tobě děje potom, tě může zničit. Tak jako hadí jed, hořkost nejdříve otráví tvou mysl, pak přijdou na řadu tvoje vztahy. Přiměje tě k tomu, že odplácíš zranění, až nad tebou získá vládu a okrade tě o budoucnost, kterou pro tebe Bůh naplánoval. Ale nemusí to tak být. Můžeš zvítězit nad svou hořkostí.
Bůh chce, abychom přestali být zahořklí, zlostní a naštvaní na druhé. A k tomu, co Bůh přikazuje, ti dá milost, abys to mohl udělat. Když se Petr zeptal Ježíše: „‚Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru… Snad až sedmkrát?‘ Ježíš mu odpověděl: ‚Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát‘“ (Matouš 18:21-22). Jinými slovy: „Odpouštěj a pokračuj v odpouštění tak dlouho, dokud tě to nepřestane trápit.“
Co je příčinou hořkosti? Zlost, které dovolíš, aby se usadila ve tvém myšlení. Božím záměrem pro zlost je motivovat tě, abys čerpal z Jeho síly a řešil problémy, jinak se stanou trvalými. Vyřešení problému rozptýlí tvůj strach a zbaví tě ho. Ale z hněvu se může stát dlouhodobá hořkost, kdy se zaměříš na „kdo mi to udělal“. Staneš se nepřátelským, kritickým, budeš obviňovat a trestat. Ptáš se: „Můžu opravdu zastavit svůj hněv?“ Ano, s Boží pomocí můžeš kontrolovat své reakce i chování a nechat svůj hněv zemřít. „Ovoce Božího Ducha však je…sebeovládání“ (Galatským 5:22-23).