„Pán při mně stojí, nebudu se bát.“ Židům 13:6
Starost je jako „černý pasažér“ a ty ji musíš vyhnat. Za určitých situací, když dům zůstane dostatečně dlouho prázdný, kdokoliv se může nastěhovat a obsadit ho. Starosti to dělají také. Potulují se kolem, hledají prázdnou mysl a pak se nastěhují. Usídlily se dnes v tvé mysli starosti? Jsou tam, když se ráno probouzíš a když jdeš večer spát? Jako Kristův následovník máš pravomoc dát starostem příkaz k vystěhování a ony musí odejít. Jediná věc, která jim umožňuje zůstat, je tvoje neznalost této pravdy. Když je tvá mysl zaměstnána Božím Slovem, starost uvidí značku „obsazeno“ a přesune se jinam.
Pavel píše: „Jsme ovšem jenom lidé, ale svůj zápas nevedeme po lidsku. Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly a všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha“ (2. Korintským 10:3-5). Zbraně, které ti Bůh dal k boji, jsou větší než strach, kterému čelíš. Ale musíš znát své zbraně, udržovat je v dobrém stavu a být schopen je používat.
„Proto praví Hospodin, Bůh zástupů, toto: ‚Protože mluvíte takovými slovy, hle, já vkládám svá slova do tvých úst, ta budou ohněm a tento lid (tvé starosti) bude dřívím, jež pozře‘“ (Jeremjáš 5:14). Když věříš Božímu Slovu celým svým srdcem a začneš jím promlouvat ke svým starostem, ty „budou dřívím, jež pozře (oheň)“.