„Neboť vám je z milosti dáno netoliko v Krista věřit, ale pro něho i trpět…“
Filipským 1:29
Potřebuješ takový druh víry, která nejen důvěřuje Bohu v dobrých věcech, ale také tě posiluje v těžkostech. Bible říká: „Ale i kdybyste pro spravedlnost měli trpět, jste blahoslavení. ‚Strach z nich ať vás neděsí ani nezviklá a Pán, Kristus, budiž svatý‘ ve vašich srdcích“ (1. Petrova 3:14-15). Bůh se dívá dopředu, ale my se díváme hlavně zpět. Ať už je ta cesta, na kterou jsi byl povolán, drsná nebo uhlazená, tvým postojem by mělo být „uctívání a uznání Krista jako Pána tvého života“.
Josefův únos vedl k záchraně jeho rodiny. Lví jáma přivedla Daniela k vládní pozici. Kristus přišel na svět skrze překvapivé těhotenství a vykoupil ho skrze nespravedlivou vraždu. Věříš tomu, co Bible učí – že žádná katastrofa není s konečnou platností osudová?
Jan Chrýsostomos tomu věřil. Byl arcibiskupem v Konstantinopoli od roku 398 do roku 404 po Kristu. Poté, co byl dvakrát vyhnán mocnými kvůli veřejnému odsuzování prodejnosti církve, položil si tyto otázky: „Čeho bych se měl bát? Mám se bát smrti? Vždyť vím, že Kristus je můj život a smrtí mohu získat. Mám se bát vyhnanství? Vždyť země je Pánova a její plnost patří Jemu. Mám se bát ztráty majetku? Ale my jsme si do světa nic nepřinesli a nic si nemůžeme odnést. A tak všechno násilí v tomto světě je v mých očích zavrženíhodné; zato se usmívám nad všemi dobrými věcmi. Nebojím se chudoby; netoužím po bohatství. Neděsím se smrti.“ Toto znamená trpět s důstojností!