„Nevíte, jakého jste ducha.“ Lukáš 9:55
Učedníci měli problém se svým postojem a Ježíš je kvůli tomu vyzýval šestkrát ve dvou kapitolách. Podívejme se na každou tuto událost a všimněme si, co se můžeme naučit.
Bezcitný duch. Místo toho, aby věřili Kristu, že nasytí dav pěti bochníčky a dvěma rybami, řekli Ježíšovi: „Propusť zástup…“ (Lukáš 9:12). Jedním z nebezpečí úspěšné služby je skutečnost, že budeš milovat davy lidí, ale nebudeš opravdově pečovat o jednotlivce. Nebo budeš chtít přispěvatele, ale nebudeš chtít trávit čas naplňováním individuálních potřeb lidí.
Před lety se jeden muž rozhodl navštívit sbory dvou služebníků dobře známých z televize, které měl rád. Poté, co slyšel toho prvního, se zeptal, jestli ho smí pozdravit. Ale jeho pomocníci řekli „ne“ a navrhli, aby zatelefonoval a domluvil si schůzku. Byl zklamán, šel si poslechnout toho druhého služebníka a byl pozván, aby s ním šel na oběd následující po bohoslužbě. Cítil se vysoce poctěný a dal služebníkovi šek na čtyři milióny dolarů. (To je skutečný příběh.)
Musíš být vždycky přístupný, k dispozici a projevovat uznání. Musíš udržovat osobní kontakt. Ve skutečnosti nemůžeš osobně sloužit všem, kdo jsou nemocní a radit všem ztrápeným. Jestliže jsi pastor, musí být tvou vrcholnou prioritou mít kvalitní čas na přípravu kázání a biblických hodin. Ale o Ježíši je napsáno: „Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi…“ (Židům 4:15), protože se s lidmi stýkal a navázal s nimi kontakt. Pouze tehdy, když zůstaneš v kontaktu s potřebami lidí, Bůh si tě může použít k tomu, aby tyto potřeby byly naplněny v reálném čase. Jedno rčení říká: „Lidé se nestarají, kolik toho víš, pokud nevědí, jak moc se o ně staráš.“ Staráš se o ně?