„…jsem jako vrabec, jenž na střeše osaměl.“ Žalm 102:8, přel. z angl.
Osamělý vrabec. Žalmista napsal: „…jsem jako vrabec, jenž na střeše osaměl“ (Žalm 102:8, přel. z angl.). Zničila bouře tvoje hnízdo? Ztratil jsi svého partnera? Ježíš je schopen to pochopit. Jeho učedníci mu nerozuměli. Hádali se, kdo z nich je největší (viz Lukáš 9:46). Nemodlili se s ním v jeho nejtěžších okamžicích. Na kříži volal: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ (Matouš 27:46).
Usmíváme se nad příběhem o jedné svobodné dámě, která pověsila kalhoty na sloupek postele a potom poslala dopis Bohu: „Otče v nebi, pomoz mi, jestli můžeš. Zde jsem pověsila kalhoty, prosím, naplň je mužem.“ Samota ale vážně může ničit tvou sebeúctu. Mladí lidé pochybují, jestli někdy najdou správného životního partnera. Staří lidé se bojí, že na konci života budou osamělí. Bůh, který věděl o Adamově nedokonalosti, pro něj nejen stvořil Evu, ale dokonce je představil a přivedl dohromady. A totéž může udělat pro tebe. Jestli jsi ovdovělý, rozvedený nebo jsi nikdy neuzavřel manželství a chceš najít partnera, neboj se. Bůh říká: „Vím, kde bydlíš…“ (Zjevení 2:13). Bůh zná tvé jméno i tvou adresu a ví o tobě každý detail. A co je ještě lepší, zajímá se o tebe!
A ještě jedna myšlenka: osamělost někdy není nedostatkem náklonnosti, ale neznalostí směru; není nepřítomností lidí, ale chybějícím záměrem. Proto začni navazovat kontakt s druhými. Najdi potřebu, kterou nikdo nenaplňuje, věnuj jí svůj elán a sleduj, jak začíná být lépe i tobě.