„Jako bdí orel nad svým hnízdem…tak Hospodin sám ho vedl…“ 5. Mojžíšova 32:11-12
Orlí matka ví, že když bude čekat na to, až její mláďata vyletí z hnízda a začnou létat z vlastní iniciativy, nikdy se to nestane. Proto je vytlačí ven! Je to radikální, ale mláďata se naučí létat a naplní své určení.
John Maxwell říká: „Abychom v životě uspěli, musíme zůstávat ve své silné oblasti, ale zároveň se musíme neustále posunovat ven ze zóny bezpečí. Dosáhl jsi někdy něčeho významného, když jsi byl v zóně bezpečí?“ Zamysli se nad tím! Odpověď zní „ne“, že? Neradi vycházíme ven z bezpečné zóny. Bráníme se tomu. Rádi se cítíme v bezpečí. Nechceme vypadat hloupě nebo si rozbít ústa. A jak stárneme, máme přirozený sklon k vnitřnímu uspokojení. To je problém, protože spokojenost zabíjí vášeň. Stahuje nás dolů do průměru. Přistřihuje nám křídla a brání nám v prudkém stoupání nahoru, ať chceme sebevíc. Přebírá iniciativu a chce uspět ve všech oblastech života. Ubránit se jí od nás vyžaduje, abychom riskovali.
Dramatik George Bernard Shaw řekl: „Je mi špatně ze všech těch rozumných lidí: vidí všechny důvody, proč nic nedělat.“ Nadšení nás pobízí k tomu, abychom opustili zónu bezpečí a překročili práh svých pochybností. Tlačí nás ven ze dveří, takže můžeme vyrazit na cestu do života, který pro nás Bůh připravil. Říká se, že když dojdete ke dveřím příležitosti, nemáte klepat – máte tlačit. Proto vykroč ve víře, převezmi iniciativu a věř tomu, že Bůh je s tebou (viz 5. Mojžíšova 31:6).