„Pak mi Hospodin řekl: ‚Hle, vložil jsem ti do úst svá slova.‘“ Jeremjáš 1:9
Lidé, které si Bůh povolává, se obvykle cítí nepřipravení a nejistí. Jistě, kdybys vyskočil a řekl: „To není problém, to mohu zvládnout,“ Pán by tě vůbec nepovolal. Říkáš si: „Ale já jsem udělal tolik chyb.“ Každý někdy upadne. Zvítězí jen ti, kteří znovu vstanou. „Hospodin činí krok muže pevným, našel zalíbení v jeho cestě. I kdyby klesal, nikdy neupadne, neboť Hospodin podpírá jeho ruku“ (Žalm 37:23-24). Když Jeremjáš řekl Bohu, že nemá ani schopnosti ani sebevědomí potřebné k vykonání toho úkolu, Bůh mu řekl to, co říká nám:
1) Nejdeš ve své vlastní autoritě. „Všude, kam tě pošlu, půjdeš…“ (Jeremjáš 1:7). Kdo tě posílá, kdo tě podporuje a posiluje? Bůh! Co víc potřebuješ?
2) To poselství není tvoje. „…a všechno, co ti přikážu, řekneš“ (Jeremjáš 1:7). Netrap se, nehledej logické vysvětlení ani omluvy. Prostě řekni, co ti Bůh řekl, abys vyřídil, a on udělá to zbývající: „Bdím nad svým slovem, aby se uskutečnilo“ (Jeremjáš 1:12).
3) Když se tě Bůh dotkne, jsi způsobilý. „Hospodin vztáhl svou ruku a dotkl se mých úst. Pak mi Hospodin řekl: ‚Hle, vložil jsem ti do úst svá slova.‘“ (Jeremjáš 1:9). Buď sám sebou, nemůžeš být někým jiným! Nejsi tím, kým tě vidí druzí; jsi tím, kým tě vidí Bůh! Takže můžeš dělat to, co Bůh říká. Jenom s ním buď ve shodě.