„Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme…“ Židům 11:1
Nepotřebuješ víru, dokud v něco nedoufáš. Naděje stanovuje cíl; víra je most, který tě k němu dostane. Není potřeba stavět most, pokud nikam nejdeš. Ale pokud jdeš za něčím, čeho sám nemůžeš dosáhnout, potřebuješ most víry, který tě tam převede. „A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra“ (1. Janova 5:4).
Nikdy nebylo důležitější učit morálním normám. Ale jestli lidi nebudeme také učit stát ve víře na Božím Slovu, budou v boji s ďáblem používat nakonec jen sílu vůle a vlastní kázeň, a prohrají. Ježíš řekl Petrovi: „Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala…“ (Lukáš 22:32). Když jsi po krk v problémech a nevíš, kam se obrátit, mluv k sobě a řekni: „Víro, teď mě nezklam!“ Bible říká: „Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova“ (Římanům 10:17). Když slyšíš sám sebe prohlašovat Boží Slovo, tvá víra roste. A zde je další verš z Písma: „Ale zvěst, kterou slyšeli, jim neprospěla, když ji vírou nepřijali“ (Židům 4:2).
Můžeš mít víru a přitom nevyužívat výhod víry. Můžeš být nadšený kázáním ve sboru, ale nic to ve tvém životě nezmění. Musíš mít „teorii a praxi“ správně „namíchané“. Musíš přijmout to, co slyšíš, namíchat to s tím, co si myslíš, říci to a udělat to. Víra není emoce, je to rozhodnutí stát na Božím Slovu.