„Strom se pozná po ovoci.“ Matouš 12:33
Vůdce velkého probuzení Benjamin Franklin napsal v dopise Georgovi Whitefieldovi: „Mohu pouze vyjádřit vděčnost za Boží milosrdenství a za Boží připravenost pomáhat jeho dětem a mým bratřím. Myslím si, že děkování a projevy úcty, i když jsou opakované každý týden, nás nemohou zbavit naší povinnosti vůči sobě navzájem, a už vůbec ne vůči Stvořiteli. To je můj názor na dobré skutky. Rozhodně neočekávám, že bych si jimi mohl zasloužit nebe. Nebem rozumím neomezený stav štěstí, trvající navěky. Nemohu udělat nic, abych si takovou odměnu zasloužil. Víra, o níž píšeš, má určitě na světě svůj smysl. Nechci ji zlehčovat, ani ji nechci u nikoho podceňovat. Přál bych si ale, aby přinášela více ovoce dobrých skutků, než jsem obecně viděl. Mám na mysli skutečné dobré skutky: ne dodržování svátků, čtení nebo poslouchání kázání, provozování církevních obřadů nebo odříkávání dlouhých modliteb plných pochlebování a lichotek, ale skutky laskavosti, dobročinnosti, milosrdenství, lásky a pochopení pro potřeby druhých. Uctívání Boha je povinnost. Poslouchání a čtení kázání může být užitečné, ale pokud v tom lidé ustrnou, jak se to mnohým stalo, je to jako kdyby si strom měl vážit sám sebe kvůli tomu, že přijímá vláhu a rostou na něm listy, i když nikdy nenese ovoce.“
Když hlásáš, že spasení se děje skrze milost, a ne skrze skutky, nezapomínej přitom, že víra, vedoucí ke spasení, se vždycky projevuje dobrými skutky! Víra je kořenem spasení, ale skutky štědrosti a laskavosti jsou jeho ovocem. „Strom se pozná po ovoci“ (Matouš 12:33).