„Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali…“ Jan 13:34
Jedny noviny uveřejnily příběh chlapce nemocného rakovinou, jenž procházel chemoterapií a ztrácel vlasy. Jeho spolužáci mu chtěli projevit lásku a podporu, proto si všichni nechali oholit vlasy, aby se necítil trapně, až se vrátí do školy. V novinách byla fotografie všech spolužáků s oholenými hlavami, doplněná titulkem: „Všechno, co děláme, děláme společně.“ To je „zákon lásky“, o němž mluvil Ježíš, když řekl: „Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali…“ (Jan 13:34). Lidem, k nimž Ježíš mluvil, to muselo znít radikálně, protože oni žili podle dvou zákonů Staré smlouvy:
1) Zákon pomsty. Než přišel Mojžíš, byl zákonem země zákon džungle. V podstatě platilo: „Jestliže mi ublížíš, ublížím já tobě taky, a to ještě víc, než ty mně!“ Nepřátelé aktivně hledali způsob, jak vyrovnat staré účty, protože pomsta byla nejen přijatelná, ale přímo žádoucí.
2) Zákon odplaty. V Mojžíšově době byla pomsta nahrazena odplatou, jež povolovala „oko za oko“, ale nic víc (viz 3. Mojžíšova 24:20). Svým nepřátelům jsi mohl udělat pouze to, co oni udělali tobě. Nám to zní krutě, ale v té době to byl velký pokrok. Pak najednou přišel Ježíš a představil nový zákon: zákon lásky. Ten učí, že nemusíš odplácet, můžeš se rozhodnout odpustit. Ve skutečnosti je to dokonce tak, že pokud neodpustíš, tvé modlitby nebudou vyslyšeny. Toto nové přikázání nám přestavuje bezpodmínečnou lásku, již nám Bůh prokazuje a vyzývá nás, abychom žili stejně. Proto by měl zákon lásky řídit tvůj život každý den.