„Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici.“ Lukáš 22:31
Ze všech Kristových učedníků byl Petr tím, jenž si o sobě myslel, že rozhodně neselže. Přesto se mu to stalo. Ježíš mu řekl: „Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím“ (Lukáš 22:31-32). Všimni si tří důležitých pravd:
1) Všichni můžeme upadnout. Nevěř lži, která tvrdí, že „kdybys byl skutečným křesťanem, nikdy bys takhle neselhal“. Když prožiješ spasení, tvůj duch je okamžitě proměněn. Ale dokud se pod Kristovu vládu nedostanou i tvé city, chutě a touhy, vždycky budeš v určitých oblastech zápasit. To nemá nic společného s tvým spasením, souvisí to jenom s duchovním zráním.
2) Musíme být ochotní činit pokání. Problém pokušení je v tom, že obvykle začíná jako potěšení. Myslíš si, že to můžeš zvládnout, a když jsi pak lapen do pasti, snažíš se nad tím zvítězit vlastními silami. Jenomže to nefunguje. V Bibli je napsáno: „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost“ (Jakub 4:6). Boží milost není pro namyšlené lidi. Bůh ji dává pouze pokorným srdcím, která činí pokání.
3) Když se staneme svobodnými, uchováme si svobodu tím, že pomáháme druhým. Bůh nás vytáhne ze špatné situace a postaví nás do dobré. Kdyby to neudělal, hledali bychom své staré vztahy. Pokud si chceme udržet to, co jsme dostali, musíme to dávat dál.