„… od naděje evangelia … jehož jsem se já, Pavel, stal služebníkem.“ Koloským 1:23
Kdo jsem? Jaké je moje povolání? Apoštol Pavel, jenž sám o sobě řekl: „… nejsem v ničem pozadu za těmi veleapoštoly“ (2. Korintským 11:5), odpovídá jednoduše: „Já jsem Pavel. Mým posláním je sloužit. Jsem služebníkem evangelia a těla Kristova.“ Někteří lidé v prvotní církvi se snažili určit, který z apoštolů je největší. Někteří za velikého prohlašovali Pavla, jiní Apolla. Pavel je ale usadil: „Kdo je vlastně Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci, kteří vás přivedli k víře, každý tak, jak mu uložil Pán“ (1. Korintským 3:5).
Ať je tvé povolání jakékoliv, ať jsi pastor megasboru nebo laický služebník, nejsi nic víc ani nic míň než služebník. V Božím království neexistují třídní rozdíly. „Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši“ (Galatským 3:28). Jsme služebníci povolaní k tomu, abychom konali Boží vůli v jakékoliv službě, do níž nás Pán ustanoví. A to je dobře! Když jsi služebník, nemusíš podléhat tlaku „podávat výkon“. Nikdo kromě tvého Mistra nemá právo tě soudit. „Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán” (Římanům 14:4). Měli bychom se starat o to, co se líbí Bohu, a ne lidem. On sám zhodnotí naši službu. Ježíš přišel, aby sloužil svému Otci, a řekl: „… nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal“ (Jan 5:30). Teď posílá i tebe, abys činil Boží vůli, a zaslibuje: „Kdo mně slouží, dojde cti u Otce“ (Jan 12:26).