„… jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval.“ Efezským 5:25
Církev netvoří lidé, kteří jsou lepší než ostatní. Tvoří ji lidé, kteří touží být lepší, než jsou, a vědí, že díky Boží milosti k tomu mohou dospět. Stává se někdy, že církevní vůdcové selžou? Ano, ale Ježíš Kristus, hlava církve, nikdy neselhal a neselže! Bůh naplánoval Kristovu církev, do níž patří i tvůj místní sbor, již před začátkem světa (viz Efezským 1:4). Zaplatil za ni v hotovosti Ježíšovou krví, mučedníci přinášeli v průběhu dějin oběti pro její zachování, proroctví zaslibují, že na konci bude její sláva větší než na počátku, a nyní se připravuje jako nevěsta pro svého ženicha. Evangelista Jan to popisuje slovy: „Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila…“ (Zjevení 19:7).
Takže než začneš útočit na vedoucí, než se rozhodneš vystoupit ze sboru nebo složit svou službu, nezapomeň, že Božímu srdci není na zemi nic dražší, než jeho církev. Pravda je taková, že když způsobíš bolest kterékoli části Kristova těla, bolí to i Hlavu. A ještě jedno si zapamatuj: jediná věc na světě, která má budoucnost, je církev; vše ostatní shoří a rozplyne se v dýmu. Ale církev je pojištěná samotným Ježíšem, který řekl: „… zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou“ (Matouš 16:18). Proto miluj svou církev – i Ježíš ji miluje!