„… povzbuzujte se navzájem den co den…“ Židům 3:13
Leslie se narodil s tak vážnými fyzickými a duševními problémy, že mu lékaři museli odstranit oči. Když mu bylo šest měsíců, adoptovala jej zdravotní sestra May Lemke, která sama vychovávala pět dětí. Začala prosit Boha, aby dal Lesliemu talent. Když mu bylo třináct, May koupila starý klavír. Hrála na něj jednoduché písničky a doufala, že Leslie nějak zareaguje. Jenže on nic. Žádná odezva. May se ale nevzdávala a stále se pokoušela svého adoptovaného syna motivovat k tomu, aby se zapojil do života. Když mu bylo šestnáct, sedl si ke klavíru. Aniž by se byl někdy předtím dotknul kláves, zahrál Čajkovského klavírní koncert. Bylo to dokonalé! May brzy zjistila, že Leslie dokáže zahrát cokoliv, co uslyší. Pak jednoho krásného dne začal zpívat. Nakonec hrál a zpíval na koncertech po celé zemi. To všechno se mohlo stát jenom proto, že se jeho adoptivní matka stala neúnavným motivátorem, ačkoliv před sebou měla málo pravděpodobné naděje!
Ve filmu „Seabiscuit“ se zeptali Toma Smitha, jedné z hlavních postav, proč chová stárnoucího chromého koně. Muž odpověděl: „Nezahodím celý jeho život jenom proto, že je trochu potlučený!“ Tento starý kůň nakonec dovedl mladšího koně k velkolepé závodní kariéře.
Pavel řekl: „… povzbuzujte se navzájem den co den…“ (Židům 3,13). „Sny jsou vždy o něco větší než my, abychom do nich mohli dorůstat,“ říká jeden citát. Motivátoři ti pomohou snít velký sen a pak ti pomohou růst, abys jej mohl naplnit. Lidé jsou schopní běžet dlouhý kus cesty pro pouhé malé povzbuzení. Proto se staň motivátorem.