„Lépe je dvěma než jednomu…“ Kazatel 4:9, ČSP
Převezmi iniciativu. Nečekej, až tě někdo představí. Řekni „ahoj“ a zeptej se druhého na jméno. Pokud jsi přirozeně plachý, bude pro tebe první krok možná těžký. Ten druhý je ale na tom možná stejně, a při rozhovoru zjistíte, že máte ledacos společného. Riskni to.
Když je ti někdo sympatický, odvaž se hlubšího kroku a zmiň se o menším zápase, strachu či zklamání, které jsi zažil. Říká se tomu „řízené riziko“. Umožní ti to posoudit, jak druhý člověk reaguje. Pokud dává najevo zájem a pochopení pro to, co říkáš, je to dobré znamení. Jestli je uzavřený, snaží se tě korigovat nebo reaguje kriticky, možná je načase udělat další krok. Nabídni mu výměnu kontaktů. Pokud vše ostatní funguje, vyměňte si telefonní čísla a pozvi ho na kávu nebo na oběd. Potom jděte na druhou schůzku a nech to trochu uzrát, abys poznal, zda stojí za to tohle přátelství rozvíjet.
Zjisti, kam lidé chodí trávit čas. Existuje spousta míst, kde můžeš poznat nové lidi: například v církvi, v posilovně, ve škole, při skupinových hrách nebo při dobrovolnické službě. Měj odvahu vyjít ze své zóny bezpečí a zkoušet nové situace. Pamatuj si, že Bůh k dosažení svého záměru používá všech možných přátelství.
Jeden významný kazatel říká: „Existují přátelé, kteří byli nápomocní mému požehnání, i když mě nikdy nepřijali a nijak nepotvrdili. Patří do kategorie ‚Jidášů‘, kteří se vyskytují v životě každého Božího dítěte. Jsou to lidé, kteří ti způsobí nejvíc bolestí. Zraňují … zradí tě, ale kvůli jejich zradě může být ve tvém životě naplněna Boží vůle.“
Popros Boha o přítele, pak vyraz ven a nějakého si najdi!