„Jdi v této své síle … Hle, já tě posílám.“ Soudců 6:14
Kdosi řekl: „Na světě neexistuje nic podivnějšího, než jsou lidé, ale nic není důležitějšího než oni!“ Ježíš tomuto principu rozuměl. Prožil svůj život jako „ten, který slouží“ (viz Lukáš 22:27). Sloužil společenským vyděděncům. Hledal tu jednu ovci, která se ztratila, zatímco ostatních devadesát devět čekalo (viz Lukáš 15:4–6). Dokonce ani na kříži Ježíš nepřemýšlel o vlivu své pozemské služby nebo o nedokončených úkolech. Zaměstnávalo ho odpuštění zlodějovi na vedlejším kříži; prosil svého Otce o odpuštění pro ty, kdo ho ukřižovali; staral se o zajištění péče pro svou matku, až odejde zpět do nebe. Byl tedy Ježíšův časový plán méně naléhavý než náš? Nebo věděl něco, co my nevíme?
Například místo toho, abychom plnili své diáře, měli bychom se více zabývat budováním vztahů a věnovat se lidem kolem nás. Zkus si představit, co by se mohlo stát, kdybychom se stejně jako Ježíš vědomě rozhodli, že budeme investovat svůj čas a schopnosti do životů dvanácti lidí. To nabízí úžasné možnosti! Možná tě leká myšlenka, že máš změnit svět. Nedovol ale, aby tvoje představy toho, co je možné, byly omezeny tím, co vnímáš jako svoje silné a slabé stránky. „Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit nade všechno víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit…“ (Efezským 3:20). Boží názor je to jediné, na čem záleží. Bůh řekl Gedeónovi: „Jdi v této své síle … Hle, já tě posílám“ (Soudců 6:14). Je to síla toho, který posílá, ne slabost toho, kdo je poslán, co mění šance na úspěch a vede k vítězství.