„Jsou zasazeni v domě Hospodinově, kvetou na nádvořích našeho Boha.“ Žalm 92:14, ČSP
V tvém nitru probíhá boj mezi tvým prosperujícím „já“, které Pán stvořil, a tím strádajícím „já“, kterým se cítíš být. Nechápeš, co se děje. Tvé strádající „já“ se cítí nesvé a nespokojené. Přitahují tě zlozvyky, které dokáží nespokojenost dočasně utlumit, např. bezmyšlenkovité sledování televize, přílišné pití, pohlavní nevázanost či přehnané utrácení. Myšlenky ti automaticky krouží kolem strachu a hněvu. Připadá ti, že nemá cenu se učit. Většinu času myslíš na sebe. Naproti tomu tvé prosperující „já“ se snaží prosadit pozitivní myšlenky:
1) Ve tvém duchu. Uvědomuješ si, že začínáš dostávat nápady a energii z jakéhosi vnějšího zdroje. Jsi zmocněn Božím Duchem. Říká se tomu inspirace, což doslova znamená „Bůh vdechl“. Bůh vdechuje do tvého nitra, ty povstáváš k životu a tvůj život získává cíl.
2) Ve tvé mysli. Tvé myšlení je radostné a pokojné. Toužíš rozdávat lásku a učit se. Doslova se proměňuješ „… obnovou své mysli“ (Římanům 12:2).
3) Ve tvém čase. Denně se probouzíš s vědomím, že nikdy nejsi příliš mladý na úspěšný prosperující život. Mozart komponoval skvělé skladby, když mu bylo pět let. Timoteovi Pavel napsal: „Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý…“ (1. Timoteovi 4:12). Stejně tak víš, že nikdy nejsi ani příliš starý. Americká lidová umělkyně, známá jako „babička Moses“, začala v šedesáti devíti malovat a Marc Chagall některá svá nejlepší díla vytvořil, když překročil devadesátku.
Je pokořující přiznat si, že nemůžeš být vším, čím bys být chtěl. Jakmile se s tím však smíříš a začneš se snažit co nejvíce rozvinout to, k čemu tě Bůh stvořil, bude se ti dařit.