„Zemře-li však, vydá mnohý užitek.“ Jan 12:24
Bůh tě stvořil tak, aby se ti dařilo i v dalších dvou oblastech:
1) Ve vztazích. Zde tvé strádající „já“ trpí často. Býváš neukázněný v řeči, někdy upadáš do sarkasmu, pochlebování nebo šíříš klepy. Vyvoláváš rozdělení. Máš snahu dominovat. Jsi útočný nebo odtažitý. Naproti tomu tvé prosperující „já“ se snaží druhým žehnat. Vztahy s lidmi ti dodávají energii. Dokážeš sdílet své myšlenky a pocity tak, že se otevřou i oni. Jsi připraven přiznat vlastní chyby a máš svobodu odpouštět.
2) Ve zkušenosti. Bůh si tě chce použít ve svých plánech záchrany světa. Proto tě vede k růstu, a ty ho nacházíš, jak získáváš zkušenosti. Tvé prosperující „já“ touží přinést svůj vklad. Žiješ s pocitem výzvy. Tvá vnitřní touha, aby se stalo vše, co se má stát, je malou ozvěnou Boží touhy učinit z tebe nové stvoření. Rabíni to nazývali „tikkun olam“ – náprava světa. Když se zaměřuješ sám na sebe, je tvůj život malý jako pšeničné zrnko. Pokud ale začneš spoléhat na Boha, je to, jako bys to zrnko zasadil do úrodné půdy, kde roste jako součást mnohem většího projektu. Ježíš řekl: „… jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný“ (Jan 12:24–25).