„Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé…“ Filipským 4:8
Řekni upřímně: setkal ses někdy s perfekcionistou, který byl opravdu šťastný? Těžko; když věci musí být vždycky „určitým způsobem“, nemůže být život šťastný, protože věci se neustále mění. Jakmile vyřešíš jeden problém, objeví se další. Perfekcionisté se místo toho, aby s vděčností přijali požehnání a setrvávali v něm, zaměřují na to, co se stalo a proč je třeba to napravit. Může to být práce, kterou neudělali úplně dokonale, několik kil, která potřebují shodit, nebo dokonce jenom nepořádek ve skříni. Nebo to může být nedokonalost někoho jiného: způsob, jakým žije, jak se chová, nebo to, jak vypadá. Perfekcionisté jsou neustále zaměření na nedostatky, ať na svoje vlastní, nebo na cizí, a to jim znemožňuje být vděční.
Vděčnost je jádrem štěstí. Řekněme si jasně: nemluvíme zde o snaze dělat věci co nejlépe. Ta je správná. Mluvíme o posedlosti věcmi, které nejsou dobře. Vždycky bude existovat lepší způsob, jak něco udělat, to ale neznamená, že se nemůžeš radovat ze života takového, jaký je právě teď.
Takže jaký je na to lék? Uvědom si situaci dřív, než upadneš do pasti a začneš trvat na tom, že věci by měly být jinak, než jsou. Zastav se a uvědom si, že když nebudeš soudit, bude všechno normálně fungovat. Pavel řekl: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha…“ (Římanům 8:28). Rozumíš tomu? Bůh má věci pod kontrolou; je v pořádku, když to necháš být. Místo aby ses zaměřoval na negativní věci, přemýšlej „… o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu“ (Filipským 4:8). Když to budeš dělat, začneš objevovat, jak je život úžasný.