„… vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění.“ Jóel 3:1
Jeden malý chlapec se jednou zeptal Michelangela, proč tak usilovně osekává blok mramoru, z něhož se později stalo jeho největší mistrovské dílo – David. Umělec odpověděl: „Uvnitř toho kamene je anděl a já se snažím ho osvobodit.“
Moc vize tě uschopňuje vidět potenciální mistrovské dílo v tom, co druzí přehlížejí nebo považují za bezcenné. Také ti pomáhá, abys sám v sobě objevil věci, o nichž jsi nikdy netušil, že tam jsou. Odhaluje v tobě to nejlepší. Mnozí lidé v Písmu, kterých si Bůh použil, vypadali nejdříve jako poražení a teprve později jako vítězové. Poté, co učedníci celou noc rybařili a nic nechytili, řekl Ježíš Šimonovi: „Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi“ (Lukáš 5:10). Začali to dělat a skončilo to tím, že: a) vybudovali církev, která i po dvou tisících letech stále vzkvétá; b) napsali nejlepší historické knihy; c) pojmenováváme po nich své syny.
Znamená to, že stačí, abys jen snil svůj sen, a Bůh ho naplní? Ne. Pavel říká: „Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha“ (1. Korintským 6:19–20). Na Golgotě jsi ztratil právo vzít svůj talent, příležitosti a zkušenosti, a vydat se směrem, kterým se ti zlíbí. Ale proč bys to vůbec měl chtít dělat? Co by mohlo být víc naplňující než Boží záměr pro tvůj život? A co by bylo tragičtější, než se s ním minout? Ze světských úspěchů nemůžeš vyždímat dostatečný smysl, který by uspokojil tvou duši. Ta mezera, kterou se pokoušíš zaplnit, má věčný rozměr, který může vyplnit jenom Kristus. Proto by ses měl modlit: „Pane, ukaž mi svou vizi pro můj život.“