„Slituji se nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy už nevzpomenu.“  Židům 8:12

Když ti satan připomíná tvou minulost, připomeň mu, co řekl Bůh: „… na jejich hříchy už nevzpomenu“ (Židům 8:12). Není to proto, že by Bůh byl zapomnětlivý; je to proto, že se rozhodl na tvoje hříchy nevzpomínat. Jestliže ty se rozhodneš jinak, zpochybňuješ jeho odpuštění, dovoluješ nepříteli, aby v tobě vyvolával pocit viny, a ztrácíš důvěru, kterou potřebuješ, abys mohl přijmout to, co ti Bůh zaslíbil (viz 1. Janova 3:21–22). Když si stále připomínáš svou minulost, nejen že ji oživuješ, ale dáváš jí nad sebou moc. Když si něco držíš v záloze, pravděpodobně to vytáhneš ve slabé chvíli a budeš podle toho jednat. Stejně jako nikdo neví, kdy vybuchne spící sopka, stejně nelze předvídat, kdy se znovu objeví nevyřešený problém, který změní tvá slova v řeřavé uhlíky a tvé chování v ničivý oheň. Jedině když přijmeš Boží odpuštění a odpustíš sobě i druhým, můžeš zlomit sevření, v němž tě minulost drží. Pocit viny není požehnání; je to tíha, kterou za tebe Ježíš odnesl na kříž. Proto se jí zbav a odejdi od ní! V Božím slově stojí: „… jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti“ (Žalm 103:12). Všimni si, že existuje severní a jižní pól, ale neexistuje východní a západní pól. Proč? Protože tato vzdálenost je nekonečná a nezměřitelná. Začínáš chápat? Pokaždé, když ti satan připomíná minulost, dělá to proto, že doufá, že neznáš pravdu nebo proto, že se bojí tvé budoucnosti a chce tě o ni okrást. Nenech se chytit na návnadu! Ukaž mu na Kristův kříž, odmítni o tom déle diskutovat a nepřestávej jít vpřed.