„Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ 2. Korintským 12:9

Překážky, problémy a obtíže jsou Božím darem pro soběstačné. Nedovolí ti, abys svou slabost používal jako berlu nebo snahu se z něčeho vykroutit, dovolí ale, aby tě tyto věci vedly k závislosti na něm. Pavel napsal: „… byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval“ (2. Korintským 12:7). Proč by Bůh měl chtít, aby sis uvědomoval svá omezení? Aby tě zahanbil? Ne, chce tě zmocnit k tomu, abys mohl činit jeho vůli. Božím záměrem je posílit tvou potřebu být s ním, ne ji zmenšit. Možná ti pomůže následující ilustrace. Představ si čtyři ocelové kruhy. První unese čtyřicet kilogramů, druhý třicet, třetí dvacet a čtvrtý deset kilogramů. Jakou největší váhu unesou, když se spojí dohromady jako řetěz? Sto kilogramů? Ne. Řetěz je silný pouze tak jako jeho nejslabší článek. Odpověď tedy zní: deset kilogramů! S námi je to stejné. Jsme jenom tak silní, jako naše nejslabší oblast. Proto se někdy snažíme tuto oblast omlouvat nebo ignorovat. To je ale nebezpečné. Být závislý na vlastní síle ti sice může získat několik vítězství a „vyznamenání“, zároveň tě to ale může vést k tomu, že si budeš myslet, že všechno můžeš zvládnout sám. Právě proto, že Pavel byl tak schopný, dopustil Bůh obtížné okolnosti, které ho držely na kolenou ve stavu nucené závislosti. Poté, co se Pavel opakovaně modlil k Bohu, aby od něj jeho slabost odňal, dospěl konečně do bodu, kdy mohl říci: „A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova“ (2. Korintským 12:9). Takže buď závislý na Bohu!