„Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé.“ Žalm 127:1
Jsi-li schopným člověkem, ale tvůj úkol je příliš snadný, zažiješ nudu. Nejsi-li tak schopný a tvůj úkol je příliš náročný, můžeš zažít frustraci a úzkost. Když ale obtížnost úkolu odpovídá úrovni tvých schopností, pak prožíváš „flow“ (plynutí). Nepracuješ pak pro peníze, ani pro uznání, kariéru, potlesk či slávu. Pracuješ kvůli „flow“. Žiješ pro něj. Toužíš po něm. Když se dostaví, děje se cosi ve tvém duchu: splyneš s realitou, jež tě přesahuje, a s Bohem jako partnerem. To je jeden z důvodů, proč žalmista říká: „Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé“ (Žalm 127:1).
„Flow“ je součástí toho, co v takovém partnerství prožíváme, a čím nás Bůh jeho prostřednictvím formuje. Besaleel ho zažíval při vyřezávání dřeva, David při hře na harfu, Samson, když používal svou sílu, Pavel při psaní brilantních listů, Daniel, když vykonával vládu, Adam při práci v zahradě.
Jednou z nejlepších věcí, kterou pro své kolegy můžeš udělat, je zeptat se jich, zda prožívají „flow“? Můžeš jim pomoci, aby pochopili, co to je, nebo jej prohloubili. Když prožíváš „flow“ při službě Bohu, při službě druhým – pak pracuješ „v Duchu“. Pavel znal stav „flow“, když napsal: „… jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše“ (2. Korintským 6:10).