„Milostí tedy jste spaseni skrze víru.“ Efezským 2:8
V Bibli stojí: „Milostí tedy jste spaseni skrze víru“ (Efezským 2:8). Samotná víra v Krista nám dává jistotu nebe.
Básník Henry van Dyke to vyjádřil takto: „Stojím na mořském pobřeží. Loď vytahující své bílé plachty do ranního větru vyplouvá na modrý oceán. Je ztělesněním krásy a síly. Stojím a dívám se, dokud … nevypadá jako smítko bílého oblaku v místě, kde se moře stýká s oblohou. Pak někdo vedle mě říká: ‚Už je pryč!‘ Pryč? Pryč pouze z mého dohledu, to je vše. Jinak má stále stejný vysoký stěžeň, trup a ráhno, jako když odplouvala … Její rozměry se zmenšily jen v mých očích, ona sama se nezměnila. Možná právě ve chvíli, kdy někdo řekl ‚už je pryč‘, jsou jiné oči, které vyhlížejí, až se objeví, a jiné hlasy připravené radostně vykřiknout: ‚Támhle! Už připlouvá!‘ Tak nějak vypadá umírání.“
Namítneš: „Ale já jsem nevyrůstal v církvi, kam mám jít, abych našel víru?“ D. L. Moody řekl: „Modlil jsem se za víru a myslel si, že sestoupí a zasáhne mě jako blesk. Vypadalo to ale, že nepřichází. Potom jsem jednoho dne četl desátou kapitolu Římanům: ‚Tedy víra z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.‘ (Římanům 10:17, BK). Zavřel jsem Bibli a modlil se za víru. Pak jsem otevřel Bibli a začal ji studovat. Od té doby má víra roste.“
Nevíš, jak se máš modlit? Jednoduše řekni: „Pane Ježíši, vkládám dnes svou důvěru v tebe a přijímám tě jako osobního Spasitele.“ Modlil ses takovou modlitbu? Ano? Pak jsi „spasen skrze víru“ (viz Efezským 2:8).